Ovčácké obyčeje s „goroly“ ze šachty

KOŠAŘISKA – Stejně jako spousta dalších „gorolů“ v třinecké části Beskyd chovala rodina Sikorových z osady Košařiska ovce už generace předtím, než přišli na svět před šestačtyřiceti, respektive dvaačtyřiceti lety bratři Adam s Karlem. Ti se posléze sice vyučili pro doly OKR a začali fárat na šachtách, ale salašnickým tradicím a s nimi spojeným obyčejům zůstali dodnes věrní!

„Ovečky byly  jedny z prvních zvířat, které jsme v dětství registrovali. Vždycky byly nejméně tři doma,“ zavzpomínal Adam - původní profesí mechanik opravář pro důlní stroje a zařízení, který na Dole IX. Květen oddělal devět let jako zámečník důlní dopravy, údržbář vtažné jámy či narážeč skipu. Starší ze sourozenců Sikorových má i pět hektarů pole a nezbytné stádečko ovcí.

„Kamarád zemedělec Jan Koždoň přišel s nápadem obnovy zvyků spojených se salašnickým hospodařením a bylo to,“ popisoval Adam Sikora počátky občanského sdružení Koliba, které za podpory Nadace OKD pořádalo poslední sobotu v srpnu další z obřadů. Takzvaný rozsod byl věnován zakončení pastevecké sezony; bača vracel chovatelům ovce po jejich svedení ze salaše.

A protože byl rozsod akcí pro veřejnost, uplatnily se i znalosti mladšího z bratrů Sikorových. „Tahal a zapojoval dráty. Vždyť je důlní elektrikář, který od vyučení fárá na Dole ČSM,“ řekl Adam Sikora s tím, že v Karlovi má pochopitelně také pomocníka k ovcím. Slezští „gorolští“ nadšenci z Košařisek předvádějí ve svých krojích i salašnickou výrobu sýra a zpracování vlny či lnu.